O STATKUNa statku v Brné u Potštejna stojí kruhovitá zděná stavba, nyní prochází rekonstrukcí, krytá kuželovitou střechou s věžičkou.
K této rotundě se připíná pověst, že je to bývalá modlitebna Českých bratří. Na výstavě bratrských památek, pořádané v Žamberku, byla fotografie rotundy s poznámkou o této tradici.
Novější vlastivědné studium, opřené o archivní prameny, nám podává sice jiný výklad, ale zároveň poučuje, jak a proč vzniklo to lidové podání o bratrském původu stavby. Tradice bratrské minulosti byla na Potštejnsku tak pevná, že přetrvala přes nepřízeň doby daleko do protireformace, že ještě v pol. 17. stol. zde byla zaznamenána většina katolíků! V druhé polovině toho 17. stol. dostalo Potštejnsko vrchnost nábožensky nesnášenlivou v rodu Zárubů z Hustiřan. Potštejnu nastala doba temna. Nekatolíci byli stíháni, trestáni, vyháněny nabo sami utíkali před útiskem, stěhovali se za hranice hlavně do Slezska, Saska, Polska. Jejich grunty byly opuštěny, stávaly se "pustými", jak se říkalo a psalo. Vrchnosti nešlo jen o otázku víry a vyznání, sledovala tím svůj prospěch hospodářský. Pusté grunty byly zabírány, sváděny k velkostatku. Z konce 17.stol. čteme v berním seznamu při osmi takových pustých gruntech v Brné, že byly svedeny v panský dvůr a z roku 1727 máme poznámku přesnější "z těch pustých gruntů vrchnost sobě dvůr učinila" Tak tedy vznikl brněnský dvůr ( bylo to kolem roku 1685 jak možno určit z jiných souvislostí )! Dvůr byl vybudován hlavně pro chov ovcí, máme dodnes poblíž starý pomístný název "V ovčářích". Vedle vlny, která byla dodávána hlavně do soukenického Rychnova, byly tu produkovány mléko a sýr. Na dvoře byla postavena rotunda, a to na pramenu, který zde vyvěral a měl snad význam pro mléčnou výrobu, byla to jakási chladírna mléka. Vnitřní prostor je těsný, necelé 4 m v průměru, nemohl sloužit jako shromaždiště.